Nikuz Belbez (The Pride Of Goats)

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down

Nikuz Belbez (The Pride Of Goats)

Příspěvek  Xeen za Sat Aug 13, 2011 1:57 am

Slunce právě vycházelo a jeho teplé paprsky slibovaly, že konečně začne tát sníh v Zahradě předků. V jedné vzdálené trpasličí pevnosti mocné civilizace známé tehdy lidskou rasou směšně přeloženým názvem Říše Dominující Boty však do smíchu nebylo. Starý král Tekuz Uzolmishthem umíral. Paprsky pohladily jeho starou a nezdravě vyzáblou tvář pokrytou chmýřím vousů, jež před mnoha lety svým leskem a mohutností podlamovaly kolena trpaslicím celé jeho říše. Oči dříve černé jako uhel byly nyní šedivé a mdlé stářím a vleklou chorobou.
Jeho zmodralé rty se jemně pohnuly, když na ně z mozaikového okna dopadl paprsek vycházejícího světla.
Fath Isanoslan, jeho starý lékař k němu naklonil své ucho, aby slyšel poslední slova umírajícího starce, jež byl po dlouhá desetiletí mocným králem.
Nerozuměl, co jeho rty šeptají, hned napoprvé, nebo si to aspoň myslel. Přání starého krále bylo tak neobvyklé - ale pochopil. Je to jeho právo. Právo krále, jež odchází setkat se se svými předky. Na cestu, ze které není návratu. Spěšně, tak rychle, jak jen to dokázal, odběhl. Za krátko se vrátil s mladou ženou.
Uchopila krále za vrásčitou ruku a poklekla k jeho drahokamy osázenému lůžku a po její tváři stékaly velké slzy a smáčely její vousy spletené do malých copánků.
"Tun..." řekl velmi tiše Fath. "... Tun, princezno, už jej nech odejít. Jeho život byl dlouhý a plodný, ale nyní už nastal jeho čas...."
Princezna Tun jemně položila chladnoucí ruku na vyšívanou hedvábnou deku, pohladila krále po tváři a vstala.
"Neměla bych plakat, trpasličí princezny nepláčou...."
Fath pevně uchopil její ruku do svých. "Princezny ne, ale nikdo nemůže zakázat dceři plakat pro svého otce."
Princezna Tun sklopila oči.
"Musím připravit pohřeb. Můj otec zemřel, aniž by počal dědice. Povinnost pohřbít jej tedy zůstává na mých bedrech. Rozhovory o následníkovi začnou hned pozítří. Musí se svolat Rada Starších. Říše nemůže být bez krále a otec nástupce neurčil. Jako jediná dcera budu muset předsedat Radě při výběru."

"Vlastně ... " začal nejistě Fath. Odmlčel se, jako by sbíral odvahu a pak tiše pokračoval. "Tvůj otec, král Tekuz sebral všechny síly, jež v jeho ochablém těle ještě zbývaly a těsně před tím, než jsem tě probudil v tvé komnatě, sdělil mi svou vůli ohledně nástupnictví."
Tun se zamyšleně podívala. "Na jednu stranu to velmi zjednodušuje volbu. Na druhou stranu - poslední vůli musí potvrdit dva důvěryhodní svědkové a nástupcem nesmí být ani jeden z nich, jinak se v Radě určitě najde někdo komu se nový nástupce líbit nebude a volbu zpochybní.
Otec měl ale velký respekt a já slibuji, jako správná dcera, že se zasadím o to, aby jeho vůle byla naplněna." Řekla rozhodným hlasem Tun a po žalu už nebylo ani památky.
"Kdo tedy bude z vůle otce mým poručníkem a naším novým králem?"
"No ..." Na Fathovi bylo vidět, jak těžko hledá slova.
"Víš Tun, nebudeš mít žádného poručníka. Tekuz se jasně vyjádřil, že králem máš být ty. Jeho dcera Tun."
Tun vytřeštila oči. Tak to bude problém. Hlavou se jí honilo. Já a král? Nebo dokonce královna? Copak jsme elfové? To se otec pomátl před smrtí na rozumu? Žena jako vládce říše? To nikdy Rada neschválí, byli bychom jako národ pro smích nejen našim bratrským královstvím ale i lidem, elfům a i těm zpropadeným goblinům.
Ani si nevšimla, že Fath mezitím tiše odešel z místnosti..

Xeen
zkušený trpaslík
zkušený trpaslík

Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 13. 08. 11

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Nikuz Belbez (The Pride Of Goats)

Příspěvek  Xeen za Sat Aug 13, 2011 8:19 pm

O dva dny později....

Stakud nevěřil svým uším.
"Můžete to zopakovat princezno Tun? Cože řekl?"
Tun otráveně zavrtěla hlavou. "Ŕíkala jsem to třikrát. Fathu, řekni jim to."
Fath se obrátil k radě a trochu roztřeseným hlasem "Jeho zesnulá výsost , náš z nejmilejších panovník a král a vládce, pán nad Černolesem, Modrými horami,..."
Stakud mu skočil do řeči "Dobře dobře, to všichni víme ... Vážně to řekl?"
Fath přikývl a pro jistotu dodal. "Král určil za nového krále dceru Tun."
Omor, šerif a velitel městké stráže a okatě pomrkával "Jsem přesvědčen, že se přeřekl nebo se alespoň nevyjádřil úplně jednoznačně..."

Jasně, pomyslela si Tun, Omor je zrovna jeden z vážných kandidátů na trůn.
Pohledem podpořila Fatha. Neměj strach, ani Omor si nedovolí popřít tvá slova, říkala pohledem.
"Král se vyjádřil jednoznačně a jasně. Samotný Atir mu krátce před smrtí dal na krátkou chvíli dar jasné mysli, aby mohl pronést svou vůli."
V radě to zahučelo. Ozvalo se nesouhlasné bručení.
Ti staří páprdové to nikdy nedovolí.. blesklo hlavou Tun.
Vsadila vše na jednu kartu: "Chcete se protivit vůli mrtvého krále, a pošlapat tak naše tradice a zostudit naše předky?" vykřikla s temperamentem sobě vlastním.
Ozvalo se hrobové ticho.
Málokdo si dovolil s Radou starších mluvit tímto způsobem. Hádky byly celkem běžné, ale osočit členy s pošlapávání tradic bylo přeci jen neslýchané. A o to víc - takhle je urazila ženská.
"To on sám první pošlapal tradice" vykřikl Omor. "Ženskou jako krále! Lepší zvolit za krále umečenou kozu nebo .."
Více už Omor říct nestihl. Tun nebyla žádná elfí křehotinka. Její levačka se mihla vzduchem a šerifovi se zatmělo před očima, opěradlo drahocené vykládané židle prasklo a Omor se valil na podlahu, kde zůstal bez hnutí ležet.
Stakud se potěšeně podíval na ležícího Omora a v duchu si řekl sám pro sebe. Vidíš? Pořádnej trpaslík má mít kamenou sesli, ne takovejhle elfi dřevobrak.

"Ta sedla..." prohodil Nil Rithoram, řezník a kuchař, který právě přišel s podnosem plným džbánů piva, aby Radě nevyschlo v krku. "...jak od chlapa .." dodal ještě.
Stakud po něm mrštil naštvaným pohledem za to, že ho vytrhl ze zamyšlení. Ale v hlavě mu to už šrotovalo, jak situace využít pro svůj prospěch.
Pomalu začal "Bez komentářů kuchaři- vem Omora, ať tu tak neleží, jak leklej a prober ho nějakým svým dryákem, některé tvoje pokusy s alkoholem by probudily i mrtvolu. A nepleť se tu do důležitého jednání."
Poté se obrátil k ostatním členům Rady.
"Vážená Rado," nyní se otočil k Tun "a naše drahá princezno." Nemohl si odpustit si dramatickou pauzu.
"Samozřejmě všichni ctíme tradice a vůli našeho drahého zesnulého krále víc než cokoli jiného. A protože zde se tyto hodnoty dostávají do vzájemného rozporu, musíme situaci řešit kompromisem. Nejsme přece lidi. Takže navrhuji, aby si všichni poddaní vybrali, zda chtějí jako krále muže, jako tomu bylo vždy doposud dle našich posvátných tradic."
Opět dramatická pauza...
"Či ženu, dle přání starého a dlouho nemocného umírajícího krále. A protože chceme vyhovět jak tradici tak i vůli panovníka, navrhuji způsob, kterým vyhovíme oběma."
Rozhlédl se po radě, zda tímto proslovem upoutal náležitou pozornost. Bylo jasně vidět, že Rada už se chce věnovat večerním pitkám a chce mít celou záležitost z krku co nejdřív, aniž by kdokoli další z nich potkal levačku Tun.
Stakud pokračoval.
"Ač to jistě velmi oslabí naši říši, rozdělíme se na dvě nové skupiny. Jedna bude mít krále trpaslíka zvoleného radou, tak jak je to podle starých tradic. A druhá bude mít za krále Tun, jak si přál náš zesnulý král. Nebudeme nikoho nutit - ať si každý z našich bratří vybere, koho bude následovat. Ta skupina našich obyvatel, která bude větší, pochopitelně dostane právo zůstat zde, v síních našich předků. A ta menší se buď podřídí vůli většiny a je zde dále vítána nebo si může jít založit vlastní město nebo celé království kdekoli v širém neprobádaném světě kolem. Pokud se rozhodnou takto, dostanou samozřejmě veškeré vybavení, jídlo i nástroje, které můžeme postrádat."

Xeen
zkušený trpaslík
zkušený trpaslík

Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 13. 08. 11

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Nikuz Belbez (The Pride Of Goats)

Příspěvek  Xeen za Mon Aug 15, 2011 9:06 am

O týden později ...

Tun se ohlédla naposled na vysokou bránu pevnosti, která byla celý život jejím domovem a právě se zavírala.
Pohlédla na své spolucestující na povozu. Pět. Z tisícovky lidí, co žili v pevnosti, většinu z nich dobře znala a mnoho z nich měla ráda a oni měli rádi ji. Nebo si to aspoň myslela. Přemlouvali ji, aby zůstala. Ale Tun byla dcera krále, Tekuze Uzolmishthema, z rodu který se nevzdával. Neunesla by tu ostudu být v pevnosti z milosti a jako poručníka mít toho slizkého Stakuda, který využil Omorovy indispozice - ono se zlomenou čelistí se špatně agituje - a jeho hbitý jazyk jej vynesl až do trůního sálu.
Fath Isanoslan, starý lékař, který měl rád vůni dřeva a jako svůj koníček odpočíval rád v truhlářské dílně. Prý si dokonce vyrobil sám svůj nábytek u sebe doma. No.. možná proto se jeho stůl viklal, židle podivně vrzaly a pod dveřmi byla škvíra, kterou se hravě protáhla nejen myš, ale i menší kotě.
Nil Rithoram, dvorní kuchař jeho starého Veličenstva, kterého nové Veličenstvo obratem vyhodilo. Povídá se, že proto, že odmítl degradovat své umění a vyrábět jen kašičky. Zuby nového krále Stakuda dostaly věčným pojídáním sladkého a pitím medoviny zabrat tak, že kousnutí do pečínky by jistě přemístilo polovinu jeho zubů z jeho úst ven. Elfskej měkota. Strašná představa. Tun se otrásla.
No a zbytek byly sestry ve zbrani. Momuz Kokebkib - po zesnulém manželovi převzala klenotnickou dílnu a naučila se poznávat, opracovávat a vsázet drahé kameny do šperků i nábytku. Samotná ženská to ale nemá lehký. Dodavatelé raději prodávali kameny jejím konkurentům a bez zakázek měla málokdy teplou stravu na stole.
Reg Tunvumom, nikdo by nedokázal říct a už vůbec by se neodvážil jí zeptat, kolik je jí vlastně. Nemluvila s nikým a když chytla čas od času krumpáč a sfárala s ostatními chlapy do štoly, nikdo se neodvážil něco namítat. Stejně tak, když se rozhodla uplně změnit nastavení ovládání bran a padacího mostu. Říkali jí stará čarodějnice, ale jakmile byla v doslechu, šli jí z cesty nebo ji se škrobeným úsměvem zdravili. Nikdy neodpověděla. A teď tu sedí s ostatními, nemluví a jen civí do prázdna. Stejně jako vždy. Kdo ví, proč je vlastně s nimi.
Jo a mladá Sibrek Fikodvutram, otec, bohatý majitel pivovaru jí zakázal stýkat se s chlapcem, takže mu tohle udělala natruc. A její hoch ji poslal k vodě s tím, že do takového rizika on přece nepůjde, že je to jasná sebevražda poslouchat ženskou. Sibrek něco od otce pochytila a navíc, často pomáhala na poli pěstovat nějaké ty kytky a v pařenišťátkách i různé houbičky - takové ty co se přidávají do pití, aby šla bratrům a sestrám práce lépe od ruky.
Hmm, takže nakonec šest a se mnou vlastně sedm. Na kozlíku jedné ze dvou starých kobyl, co táhnou tento povoz vlastně sedí ještě Id Basenustuth. Zedník, který spadl z hradeb na hlavu. Umí to i s krumpáčem a je to takový místní pevnostní blázen. Ne že by mu práce nešla, jen se občas nekontrolovaně chechtá, při řeči se zadrhává nebo koktá a ty jeho návyky a nápady... Prostě se praštil do hlavy a zelfovatěl. Dokonce u jídla používá to směšné dlátko a malinké vidle jako elfové místo, aby jedl normálně slušně rukama. A místo, aby se jen otřel vlhkým utěrákem po práci, tak si vleze do vody celý do velikého sudu. Pak ať se nediví, že je tak slabej a každých 20 hodin v práci potřebuje přestávku. Ta voda mu prostě rozmočí svaly. Je jasný, že proto jim ho přidělili, aby je odsud odvezl ... někam ... a nejlépe se nevracel a nedělal ostudu.
A já poslední ze ... Tun je pro jistotu ještě jednou na prstech přepočítala .. poslední z nás sedmi jsem já, princezna Tun. Velitel expedice. Dívají se na mne s nadějí. Umím to, co jsem se naučila. Číst, psát, počítat, ... bude to vůbec k něčemu tam, kam míříme? Fath na ni pohlédl a asi vycítíl její nejistotu a usmál se.
Probudila se v ní její horká Uzolmishthemská krev.
Ještě jim všem ukážu. Prý umečená koza lepším králem než ženská. Postavila se a odkašlala si.
"Založíme nový domov. Jsme trpaslící, žádné elfí křehotinky. Popereme se s osudem a staneme se největší a nejslavnější pevností v celém Xah Damun. Do stavu šlechtického u nás budou povyšováni jak muži tak i ženy podle zásluh a ne podle toho, co jim kde narostlo. Naši pevnost pojmenujeme tak, jak nás otitulovali naši drazí bratři. Pohrdavě pohlédla na bránu za sebou.
Nikuz Temaralastis Belbez - Hrdost umečených koz. Nebo bude stačit jen Nikuz Belbez (The Pride Of Goats). Hrdost Koz.
Ide, popožeň koně vstříc našemu království. "
Bláznivý Id se hlasitě zachechtal a svihl bičem.
Vůz se s drncáním rozjel. V barelech na korbě bylo trochu jídla a pití, nějaké vybavení, pár slepic, hus, králíků. Pak čtyři koťata a za vozem bežela březí fena se psem.
Tak to je mé nové království na kolečkách... Pomyslela si Tun, ale zpět se už neohlédla. Její budoucnost byla před ní a ne zpátky....

Xeen
zkušený trpaslík
zkušený trpaslík

Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 13. 08. 11

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Nikuz Belbez (The Pride Of Goats)

Příspěvek  Xeen za Sat Aug 27, 2011 12:36 pm

O tři týdny později ...
Tun rozmrzele kymácela nohama na kozlíku. Jak jen vybrat nové místo pro svou pevnost? Už tři týdny hledali, ale vždy se jí něco nelíbilo. Moc strmé svahy, nebo průzkum odhalil nebezpečnou hladinu spodní vody. Nebo když už bylo vše tohle v pořádku tak nebyl v blízkosti dostatek stromů, žádné kvalitní využitelné nerosty nebo nedostatek pitné vody. Nečekala, že to bude až takový problém najít vhodné místo. A navíc se každým dnem blížilo léto a také ubývaly zásoby jídla i piva. Jenže - co když zvolí špatné místo?
Někdo se k ní tiše přitočil. Reg Tunvumom. Tun jí v duchu říkala "babča", ale neodvážila se promluvit na ni. Chvíli bylo hlasité ticho přerušované jen drncáním dřevěných kol povozu po kamenité stezce. A občasnými poryvy větru v korunách vzrostlých ořešáků.
"Prostě nekde zastav a začnem kopat a stavět. Ono se to vyvrbí. Je to lepší než takové to potulováni se nikam." Prohodila jakoby sama sobě pod vousy stará Reg.

Hmm.., pomyslela si Tun. Tak jo, jakmile bude nějaké místo aspoň trochu vhodné, tak tam prostě zastavíme a začnem něco dělat. To nicnedělání je ubíjející pro všechny. Ale...
Její myšlenky přerušil hluk z houští u cesty. V zápětí se z houští vyřítila skupinka pěti přerostlých jezevců a začala kobylám chňapat po nohou. Ty se pochopitelně splašily. A Tun, která něco takového nečekala, se skutálela z kozlíku a spadla dozadu do povozu mezi sudy s nakládanými treskami. Osy povozu zakvílely a už se řítil ze svahu dolů do rokle. V zápětí naskočil na velkém balvanu a dopadl na zadní nohy jedné z kobyl. Ozvalo se zakřupání a kobyla zaržála bolestí. Reg vypadla z povozu. Pár sudů ji následovalo valíc se dolů po svahu do rokle. A obě ulomená pravá kola povozu je hned vzápětí následovala. Samotný poškozený povoz se ale naštěstí zapasoval mezi dva vzrostlé buky a zůstal trčet na útesu jen pár metrů srázem strmě padajícím do jezera.
Tun probralo šplíchnutí studene vody do obličeje. Reg se na ni zubila. "Tak máme novej flek pro vaše království, ty jedno veličenstvo... Tenhle vrak už nikam dál nepojede." Tun se rozhlédla. Ležela v trávě kousek od povozu. Kolem byli ostatní, neviděla na nich žádné větší zranění než pár boulí a odřenin, které jim právě ošetřoval Fath.
Tedy kromě staré kobyly. Ta ležela na boku a zadní běhy měla viditelně polámané. Druhá vypadala v pořádku a ukusovala z trsu trávy. Zahlédla i Momuz, jak dává dohromady sudy a krabice vysypané z povozu behěm jejich rodea z kopce, aby nebyly po celém svahu. Jeden z nich právě tahal z jezírka Id, který byl celý mokrý a vypadal ... nějak jinak.
Už ne tak přitrouble, jako dřív. Na hlavě měl velkou bouli. Za zády se jí ozval hlas. Lékař jejího starého nedávno zesnulého otce. Fath. "Vidíš ho? Myslel jsem že je mrtvej, seknul sebou z povozu přímo lebkou na balvan. Pak vstal a nechechtal se jako blázen. Mluvil úplně jako zdravej. Asi se mu tou herdou do hlavy v hlavě zas rozsvítilo."
Id k nim právě dofuněl se sudem. "Nazdar Tun, Id je zpátky. Nepamatuju se úplně přesně, co se dělo posledních 5 let, jen nějaký útržky, jako by ze snu. Ale vím jedno jistě. Jseš fajn baba a jsem rád, že můžu pomoct s tvým novým královstvím. Tak jaký jsou další úkoly?"
Tun se zamyslela. No nakonec, aspoň nemusíme hledat, kde zakotvíme. "Fath a Sibrek - vemte sekery a projděte ty lesy tady kolem co tu žije a roste, a pozor na ty jezevce. Jo a mrkněte se po čisté vodě. Já a Id se podíváme po vhodném místě kde stavět pevnost. Reg a Momuz udělaj geologický průzkum. Klasika, zajímá nás vše využitelný pro šperky a metalurgii, takže zrovna obor vás dvou. Lignit nebo uhlí s nějakou železnou rudou by bylo fantastický, ale nakonec - topit můžem dřevem a hlouběji určitě nějakou vhodnou rudu najdem. Před soumrakem se sejdem. Jo a abych nezapoměla" - otočila se k Nilovi. "Nil, doraz a naporcuj tu nebohou kobylu a pohlídej to tady, ať nám jídlo a nářadí neroztahaj zvířata po lese."
Všechny tři skupiny kromě Nila se vydaly svým směrem. Tun na nich viděla - a i sama cítila - úlevu, že už se snad konečně začne něco dít.

EDIT VALERIUS: pomohl jsem ti zobrazit ty obrazky.


Xeen
zkušený trpaslík
zkušený trpaslík

Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 13. 08. 11

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Nikuz Belbez (The Pride Of Goats)

Příspěvek  Xeen za Sun Aug 28, 2011 10:13 am

Nikuz Belbez
Deník Tun Uzolmishthem
GRANITE 06
Večer se všichni sešli u zbytků povozu, jak bylo dohodnuto. Tun se rozhodla, že po večerech bude sepisovat, co zajímavého se stalo. Když už se naučila psát, tak ať to aspoň k něčemu je, a za nudných večerů pak může ostatním předčítat, co vlastně dělali třeba před pěti lety...
Tun kývla směrem k Fathovi. "Takže Fathu, jakej je report z dnešního průzkumu?"
Fath se ztěžka posadil na sud. "No byla to štreka. Zvířata jen drobný, po tech zubatejch jezeveckejch obludách ani památky. Ale stromy jsou tu fakt luxusní. Velký, zdravý a spousta různejch druhů. I moje oblíbený ořešáky. Už se těším až z toho udělám pořádný postele. Spát na trávě už na mý kosti není. Co říkáš ty, Sibrek?"
Sibrek se rozhlédla po ostatních. "Podle mně supr, našli jsme malou říčku, nějakej pstruh v ní taky byl. Pak rybářský bobule, skrytý kořeny, ořechy, borůvky, ja.." Tun jí skočila do řeči. "Díky Momuz, víš, my tomu stejně nerozumíme, zní mi to trochu jako z elfích příruček. Důležitý je jediný. Jde z toho uvařit pivo?"
Sibrek se usmála. "To je hračka. Když to nechám pořádně prokvasit, tak z toho udělám určitě i pitelnej rum. Budu na to ale potřebovat nějakou komůrku, sudy, stůl, kádě, destíláky ..." Tun ji zase přerušila. "Jasný, detaily pořešíme později."
"Takže máme dost dřeva, kytek na pivo i potok, hlady a žízní neumřem. Co máme z druhého týmu, Reg?" Reg se usmála, což nebylo moc často, a ukázala, že má stále ještě většinu zubů. "Na první oklepání, holka, máme štěstí. Sedimentární vrstvy. Ortoklas, jílovec a bauxit. Ten je dobrej, magma nám ho nerozpustí. Ale to hlavní. Mám i žílu lignitu a několik šťavnatých ložisek magnetitu."
Na tváři všech trpaslíků bylo vidět nadšení. Názvy stromů, rostlin a zvířat znalo jen několik z nich. Ale minerály se učila už drobotina v kolébce.
"Takže bude železo, a s trochou štěstí snad i ocel." Snila nahlas Tun. "Mno, jen jsem nikde nenašla kovadlinu." řekla rozmrzele Reg. "Nemáme, odmítli nám ji dát, že prej nemůžou postrádat ani jednu. Ale hned pošlu holuba, aby věděli naši pozici. Na podzim nebo v zimě pošlou karavanu a vyměníme nějaký výrobky právě za kovadlinu a to, co bude zrovna potřeba."
Odmlčela se.
"A co drahokamy, Momuz? Máme něco?"
"Takhle z povrchu jsme našli jen trochu smetí na útesech." - Momuz ukázala pár neopracovaných kamínků. "Onyxy. Jak říkala Reg, jsme v sedimentu, hlouběji to bude určitě lepší. Musím je trochu oklepat, bude to chtít dílničku."
"Jasně Momuz, jsi v pořadí." odvětila Tun.
"Vidíme, že Nil si nějak poradil.." ukázala směrem k ořezané mrtvole kobyly. "No jo, ale bez nějakého řeznictví toho půlka nepůjde pořádně použít."
"Jasný, další v pořadí. "
Pak začala sama.
"Tak, já a Id jsme si to prošli. Našli jsme jeden hezkej holej kopec se strmými svahy." Ukázala směrem k nedalekému kopci." Dobrá zpráva je, že půda je tam stabilní, je velkej tak akorát a když se obežene hradbami, tak to půjde dobře bránit. Strategická pozice je výborná. Špatný je to, že je to do kopce a celkem odsud daleko. Takže nejdřív musíme natahat všechno to harampádí odsud tam. A taky to, že je to dost daleko i od říčky, co našli Fath a Sibrek."
Odmlčela se.
"Nebudu vám mazat medovinu kolem huby. Dřív nebo později nás najdou hlídky goblinů. Budeme potřebovat opevnit se a taky zajistit kanály s přívodem pitné vody pro chvíle obležení. Vše dobře naplánovat a Id teď, když už je zdravý, je na tohle kabrňák. Pokud zvládneme první rok, může se stát, že nás přibyde. Když nabídneme dobrý jídlo, pěknej bejvák a dobrou práci, náš úspěch může snadno zlákat další, kteří neměli takovou odvahu jako vy se ke mně přihlásit hned napoprvé a zatím váhají... Kdyby se to podařilo, můžeme začít budovat vlastní domobranu a pořádné sídlo i privátní domky pro každého z vás.
Takže zítra ráno začneme. Přetaháme zásoby na kopec a začneme kopat. Jednoduchou truhlárnu a kamenictví uděláme venku na kopci, samozřejmě jen dočasně. Reg vykopne nějakou místnost kousek pod povrchem. Fath stluče dohromady postele a hodíme je do té místnosti. Pak skladiště na jídlo a pivo, ať se venku nekazí a nemusíme ho furt hlídat před krysami. A univerzální skladiště na všechno ostatní. A jak to bude hotovo, dáme další úkoly. Ještě pár dnů na holé zemi a pak už snad budeme mít aspoň společnou ložnici."
Pohlédla po unavených tvářích ostatních. Vypadali spokojeně. Zatím jde vše hladce. Snad nás goblini nebo cokoli jiného nenajde dřív než budem připraveni.
"Rozdělíme si hlídky po dvou. Vemte si k sobě vždy jednoho z psů. Pro jistotu." Dodala Tun a mávnutím ruky propustila celé své království k rozchodu.
Zítra už to začne doopravdy.
Podívala se směrem ke kopci a představila si na jeho obvodu vysoké kamenné zdi se střílnami, dlouhý padací most jako jediný příchod do komplexu vedoucí na protější kopec. Venkovní tržnici a pastviny pro zvířata uvnitř hradeb. A dole po nimi.. skladiště mistrně vyrobených výrobků, hučící dílny, sály a síně. A jídelna. Pokoje pro všechny zdobené reliéfy z bitev. Vězení pro zajatce. Kasárna na trénink. A hrobky pro hrdiny. Síně se sochami hrdinů. A....
Tun zívla a a sedla si do trávy. Usmála se na Reg. Měly první hlídku. Podrbala v srsti fenu. Už brzo vrhne a z malých štěňat vychováme bojové psy.
A za několik let bude na tom kopci, co se teď holý rýsuje proti právě vycházejícímu měsíci v úplňku stát pevnost, jejíž věhlas bude větší než jakékoli jiné napříč trpasličími říšemi světa.
Nikuz Belbez.
Zítra bude den tvého zrodu. 11. Granite 06. Nechť tento den vejde do dějin trpasličích ras.

EDIT VALERIUS: pomohl jsem ti zobrazit ty obrazky.




Naposledy upravil Xeen dne Wed Aug 31, 2011 9:23 pm, celkově upraveno 1 krát

Xeen
zkušený trpaslík
zkušený trpaslík

Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 13. 08. 11

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Nikuz Belbez (The Pride Of Goats)

Příspěvek  Xeen za Wed Aug 31, 2011 9:19 pm

Nikuz Belbez
Deník Tun Uzolmishthem
SLATE 06
Uběhl měsíc. Sedmičlenná skupinka usilovně pracovala. První podzemní podlaží už obsahovalo ložnici se čtyřmi lůžky, stejně byli vždy nejméně dva z nich na stráži. Dále dostatečně velké univerzální skladiště a sklad s jídlem. Venku byla hotová provizorní truhlářská dílna ve které se činil Fath a po výrobě postelí se vrhl na sudy a krabice. A dále kamenická, kde právě Id vytesával několik kamenných dveři, aby jim dovnitř neprofukovalo a do skladiště jim nelozily myši. Ohrada venku nad schodištěm měla dvojí účel. Byly zde všechna zvířata kromě koček a nemusel se nikdo starat zda mají dost trávy. No a psi zde dokázali odhalit a zaplašit i drobnější predátory.
Měla ale obavy, aby někteří její druhové už nezačali reptat. Tun se zdálo, že práce nejde tak rychle, jak by měla. Byla zvyklá na větší pohodlí a protože Fath byl vytížený truhlařinou, Tun se musela chopit jeho sekery a drahocenou elfí surovinu naštípat v lese sama. Nikdy to nedělala a tak to šlo daleko pomaleji. Po dvou týdnech ale už s vypětím sil tak nějak akorát zvládala zásobovat Fatha poleny dřeva. Dnes byla tak utahaná, že se vážně těšila, až se konečně svalí do čerstvě vyrobené postele z voňavého akátového dřeva. Sedla na kraj postele, aby si zula aspoň boty. Většina ostatních to nedělala a to se Tun nelíbilo.
Všimla si, že k její posteli někdo přistoupil.
"Co chceš Sibrek, už dneska padám na hubu... "
Sibrek nervózně přešlapovala z nohy na nohu.
"No, cos chtěla?" Zeptala se netrpělivě Tun.
"No,.. princezno Tun, Slate už je za polovinou, jaro taky ... "
"To vím, maličká, kam míříš?"
Sibrek byla drobná, ale hlavně nejmladší z celé skupinky. Protože její otec, zámožný pivovarník a hostinský nepřál její lásce s mladíkem z chudé tkalcovské rodiny, tak se vydala s Tun pryč natruc. Narozdíl od jejího chlapce, který nebyl ochotný podstoupit stejné riziko a dal přednost pohodlnému bydlu v domovské pevnosti. Celkem paradox.
"Slíbený pivovar ještě nemám, a jak jsem se dívala, pivo nám do dalšího jara nevydrží. Navíc máme mladé plodnice Švesťáků, a ty by rozhodně chtěly nasadit, vyschnou a nic z nich nebude a když se nasadí teď před koncem jara, budou plodit celý rok."
Tun se zamyslela.
Jenom na vodě budou ostatní brzy nevrlí. Trpaslík potřebuje stejně jako výheň kvalitní palivo. Jídlo je jako uhlí. Ale pivo anebo rum to je to pravé magma. To je to pravé palivo pro svaly trpaslíka.
"Dobře. Hned zítra pošlu Reg, ať udělá průzkum dalšího patra. Kopec se směrem dolů dost rozšiřuje, a určitě se tam nějaké místo na tvůj pivovar najde. Pokud tam bude dobrá půda, nasadíš si hned vedle svoje malé Švesťáčky. Ať v zimě nesušíme hubu, zvlášť pokud by potok zamrzl. "
Sibrek se sťastně usmála a se zavýsknutím se rozběhla ven.



Xeen
zkušený trpaslík
zkušený trpaslík

Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 13. 08. 11

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Nikuz Belbez (The Pride Of Goats)

Příspěvek  Xeen za Fri Sep 02, 2011 8:18 am

Nikuz Belbez
Deník Tun Uzolmishthem
FELSITE 06
"Je tam spousta hlíny a bílého písku. Semtam trocha lignitu a jilovce. Najde se tam dobrej flek pro pořádný podzemní pole na Švesťáky." Reg se odmlčela.
Tun přikývla. "Reg, zavolej mi prosím Ida. Musíme vymyslet jak s celým tím místem v druhém patře naložit. Nemáme čas ani kapacity to za půl roku celý předělávat."

"Hele Ide, je nás sedm. Není to moc megalomanský projekt?"
"A budeš to Tun za rok překopávat ty sama? Nebo za dva? Musíš počítat dopředu. Chtěla jsi po mně optimální návrh. Nic lepšího prostě nevymyslím. Naše zásoby jídla musí vydržet i obležení. A nestačí udělat místnost jen pro pivovar. Potřebuješ i kuchyň, rybárnu, pracovnu na různé farmářské úkony jako výrobu sýra, mléka, stříhání ovcí a lam a další. Pak farmu na Švesťáky a počítat i s místem na další jeskynní rostlinky. Trochu bokem řeznictví - nebudeme přece z jídelny poslouchat kvičení zařezávaných prasat. A vedle jatek skladiště na kosti, kůže a další zbytky z jatek, nemůže se to jen tak hromadit vedle čerstvého masa. To není jen vyhrnout pár tun hlíny a postavit výrobny a sklady jen tak hala bala, kde je volnej flek. Navíc je potřeba mít to hezky samostatně. Aby si navzájem řemeslníci nepřekáželi a mohli se v klidu zavřít a měli na práci klid. Výrobky pak mají lepší kvalitu, když se na práci můžeš pořádně soustředit. Pak samozřejmě může někomu rupnout v bedně a je líp, když je možné ho pak jen tak zamknout. Víš jak to myslím."
"Ale no jo pořád. Já jen - je to strašně moc hlíny a to jsou jen dílny týkající se jídla. Co ty ostatní?" rozmrzele zabručela Tun.
"Než bude hotové tohle, promyslím, jak ty venkovní dílny, pro kameníka a truhláře přestěhovat dovnitř, tak aby to bylo efektivní. Nějak to zvládneme Tun. No ne?"
Tun přikývla a dál trochu nepřítomně civěla na rýhy v podlaze, které znázorňovaly první čtvrtinu druhého podzemního podlaží její královské pevnosti.



Xeen
zkušený trpaslík
zkušený trpaslík

Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 13. 08. 11

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Nikuz Belbez (The Pride Of Goats)

Příspěvek  Xeen za Thu Sep 08, 2011 9:42 am

Nikuz Belbez
Deník Tun Uzolmishthem
HEMATITE 06
Tak tu máme zhodnocení Hematitu, prvního letního měsíce. Výrobní sektor pro jídlo je komplet, zabralo to necelé dva měsíce. A teď, na závěr Hematitu Reg a Id vykopali prostor pro výrobní sektor na dřevo. Takže konečně truhlárna bude nově v druhém podzemním podlaží a ne venku na dešti. Tedy dvě truhlárny. Prý pro jistotu. Id se přemluvit fakt nedá. Vedle krámek na výrobu kuší. A pro jistotu i milíř na výrobu dřevěného uhlí. Kdyby došly zásoby lignitu. K magmě je ještě daleko. No a hned po ruce skladiště na dřevo a samozřejmě na nábytek. Všechno hezky po hromadě.
Dveře společné ložnice zaskřípěly a do místnosti vpadla Reg.
"Hotovo princezničko. Je to vyčištěný. Kromě hromady bílýho písku jsem vykopla i pěknou hromadu lignitu. Ale ten, jak určitě víš, není kam dávat."
"Jo díky Reg, vím. Tyhle prostory tě s Idem čekají od zítra. Celej komplex týkající se kamení, rudy, výroben. A opět megalomanský - co jiného čekat od Ida. Však mrkni."
Tun ukázala pohledem na rýhy v hliněné podlaze vedle postele.
Reg se na ně pozorně zadívala. Tun věděla, že Reg jim porozumí určitě rychleji než ona sama.
"Hmm, teda to bude fakt dobrý. Pokud je tam zas písek, tak to s Idem za Malachit a Galenu zmákneme. Pokud ne, a to je to, co si myslím já, bude to hotový tak na konec podzimu."
"Jasně. Id to taky říkal. Může se stát, že nebudeme mít nic na výměnu s karavanou a to by byl průser. Mít železo a nemít kovadlinu, kde z něj něco udělat. Je nás fakt málo na ty šílený plány, co vymýšlí Id."
Reg lhostejně pokrčila rameny.
"Nějak to dopadne. Vždycky to nějak dopadne."



Xeen
zkušený trpaslík
zkušený trpaslík

Poèet pøíspìvkù : 12
Join date : 13. 08. 11

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

.

Příspěvek  moldoom za Mon Oct 15, 2012 9:37 pm

ja to nechapem tu hru

moldoom
trpaslík
trpaslík

Poèet pøíspìvkù : 3
Join date : 15. 10. 12

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Nikuz Belbez (The Pride Of Goats)

Příspěvek  Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru